Hřejivé Thajsko, Rayong

V dnech mrazivých přijměte pozvánku k nahlédnutí do sluncem prozářeného Thajska, přímořského města Rayong, jednoho z nejbližších na dojezd z Bangkoku.

Jelikož se s Čínou rozloučíme na konci března, rozhodli jsme se tentokrát vynechat dlouhou cestu na Vánoce domů na Moravu a místo toho jsme si poprvé dopřáli exotickou dovolenou v Thajsku, jen čtyři hodiny letu ze Šanghaje.

Dětem jsme v Nanjingu udělali Ježíška již dvacátého prosince a od třiadvacátého prosince až do druhého ledna jsme si v Thajsku užívali sladkého lenošení, slunění, čvachtání v moři a ochutnávání místních dobrot. Když se k tomu přidala usměvavá vlídnost buddhisticky založených domorodců a kvalitní služby za velice rozumné ceny, země si nás rychle získala a těšíme se, že si ji jednou zase přiletíme vychutnat.

Zde je pár skromných fotopostřehů, které si nedělají ambici vystihnout genia loci Rayongu, menšího, prostého, mírně industriálního siamského města.

Duchovní místo na pobřeží. Devadesát pět procent Thajců se hlásí k budhismu.

Krásný ostrov (Koh) Samet poblíž Rayongu. Snímek nenapovídá, ale na náš vkus byl ostrov turisty dosti přelidněný.

Za to na městský plážích Rayongu bylo cizinců velice poskrovnu. Není to profláknutá dovolenková destinace. Naše ratolesti si tedy si hráli hlavně s místními dětmi.

Tak jako jinde v Asii, Thajci jsou o něco menšího vzrůstu a rozhodně útlejší. Tetování se zdá být v oblibě.

Tržnice. Zprvu se nám zdály Thajky pohlednější než Číňanky, ale pak nám přišlo, že je to hlavně díky usměvavým tvářím (zde pravda dáma hloubá nad mandarinkami).

Motocykl se zdá být většinovým dopravním prostředkem. Je dobře, že jde máma příkladem a nosí helmu…

Nové skútry, vzorně seřazené před obchodem.

Růžový bourák a růžový borec. Domorodci si potrpí na nová, naleštěná, „vytůněná“ auta, v drtivé většině japonská. Tenhle kousek byl jeden z nejstarších k vidění, tak aspoň ta neotřelá barva.

Když už je na fáro, tak na pořádné. Dost možná polovinu vozů tvoří velké pickupy. Tady přítel čeká na svého páníčka a zároveň hlídá jeho naleštěnou pýchu.

I thajští muži pořádku holdují domácím mazlíčkům.

Dětí tu mají jako smetí. Však je dnes Thajců osmkrát více než před sto lety (přes 66 milionů v roce 2011).

Ale motorek stačí třikrát méně. :)

Svícny poslouží během nočního posezení na pláži.

Pojízdný bar, kterých u pobřeží pendlují stovky. Snad měl řidič sajdkáry už občanku, o licenci na prodej alkoholu nemluvě.

Co by to bylo za dovolenou u móóóře, aby se fotograf nepokusil zachytit nějaký ten uchvancancující západ slunce. Ještě obrys rybářské bárky na třpytící se hladině a nemělo by to chybu. :)

Plážová barmanka nám chystá Mai Tai, místní alkoholický drink. Příjemně osvěží, ve dne, v noci.

Inu nový rok již nemáme, ale pořád by mohl být rok 2012 šťastný, co myslíte?